Tak jsem v sobotu vyrazil. Nejprve Pendolinem, potom letadlem z Ruzyne s nekolika dalsimi CCUSA ucastniky (Matej + dve holky, jejichz jmena si nepamatuju).
Na letisti nastala prvni mensi neprijemnost. Pote co jsem nechal odbavit svuj kufr jsem zjistil, ze vsechny tekutiny prevazene v prirucnim zavazadle musi byt zapeceteny v ochrannem sacku. Jelikoz jsem si pro pripad ztraty veci nechal toaletni tasticku u sebe, musel jsem vse za prislusnou sumu nechat zabalit. Tekute leky, mydla, gely, pasty, deodoranty - proste vse muselo do plastovych pytliku. V tichosti jsem presel poznamky dvou borcu, ze tolik toho s sebou berou jen holky, a vyrazil jsem spolecne s dalsimi tremi lidmi na palubu letadla.
Cesta do Londyna ubehla rychle. Za hodinu a pul uz jsme stali frontu u odbaveni na letisti Heathrow, ktere je pekne velke a rusne. Po prohlidce sacku s tekutinami mi bylo zabaveno mydlo, sampon a gel na vlasy. Byly moc velke.
Letadlo pres Antlatik letelo nejakych 6 hodin. Nechutne dlouha cesta. Nakonec jsem stastne dorazil na letiste JFK v New Yorku, kde jsem taky stastne vystal hodinovou radu k imigracnimu urednikovi.
Pote uz jen stacilo najit stanek CCUSA, kde uz cekalo spoustu lidi z ruznych zemi, a jelo se na Columbijskou univerzitu na Manhattnu.
Po 24 hodinach jsem konecne slozil hlavu na postel v pokojiku, ktery bych v Cesku oznacil jako komunisticky : ). Moc jsem se nevyspal, protoze bylo jednak priserne vedro a navic byl venku hluk.
Nasledujici den se konala snidane venku na pozemcich univerzity, ktere jsou mimochodem moc pekne. Posleze kratky orientation meeting, pak jsem se byl chvilku projit kolem (v NY maji hezke, udrzovane parky, ale behat do toho Central jsem se alespon prozatim nedostal) a letelo se dal. Pres Atlantu do mestecka Durgheim, kde me cekali lide z kempu. Dalsi trihodinova cesta autem, kterou jsem vicemene prospal, a po dalsim dni jsem se konecne dostal do kempu v Columbii. Yes!!!
Na letisti nastala prvni mensi neprijemnost. Pote co jsem nechal odbavit svuj kufr jsem zjistil, ze vsechny tekutiny prevazene v prirucnim zavazadle musi byt zapeceteny v ochrannem sacku. Jelikoz jsem si pro pripad ztraty veci nechal toaletni tasticku u sebe, musel jsem vse za prislusnou sumu nechat zabalit. Tekute leky, mydla, gely, pasty, deodoranty - proste vse muselo do plastovych pytliku. V tichosti jsem presel poznamky dvou borcu, ze tolik toho s sebou berou jen holky, a vyrazil jsem spolecne s dalsimi tremi lidmi na palubu letadla.
Cesta do Londyna ubehla rychle. Za hodinu a pul uz jsme stali frontu u odbaveni na letisti Heathrow, ktere je pekne velke a rusne. Po prohlidce sacku s tekutinami mi bylo zabaveno mydlo, sampon a gel na vlasy. Byly moc velke.
Letadlo pres Antlatik letelo nejakych 6 hodin. Nechutne dlouha cesta. Nakonec jsem stastne dorazil na letiste JFK v New Yorku, kde jsem taky stastne vystal hodinovou radu k imigracnimu urednikovi.
Pote uz jen stacilo najit stanek CCUSA, kde uz cekalo spoustu lidi z ruznych zemi, a jelo se na Columbijskou univerzitu na Manhattnu.
Po 24 hodinach jsem konecne slozil hlavu na postel v pokojiku, ktery bych v Cesku oznacil jako komunisticky : ). Moc jsem se nevyspal, protoze bylo jednak priserne vedro a navic byl venku hluk.
Nasledujici den se konala snidane venku na pozemcich univerzity, ktere jsou mimochodem moc pekne. Posleze kratky orientation meeting, pak jsem se byl chvilku projit kolem (v NY maji hezke, udrzovane parky, ale behat do toho Central jsem se alespon prozatim nedostal) a letelo se dal. Pres Atlantu do mestecka Durgheim, kde me cekali lide z kempu. Dalsi trihodinova cesta autem, kterou jsem vicemene prospal, a po dalsim dni jsem se konecne dostal do kempu v Columbii. Yes!!!
No comments:
Post a Comment