Next Week

Pobyt druhe skupiny deti tady v kempu se pomalu chyli ke konci. S blizicim se vikendem se mi zveda nalada : ). Musim rict, ze tento tyden to vsechno bylo tak nejak snazsi a celkove ten tyden ubehl rychle. Prece jen, uplne prvni tyden s detma byla celkem krize a jsem rad, ze uz je to za mnou.

Ne ze by tentokrat nebyly problemy. Dneska se mi dva kluci cely den rvali a nadavali si na svoje mrtve prarodice :D. Ale uz jsem to dokazal trochu lepe zvladnout a hlavne to moc neresit, protoze zitra uz je tu stejne mit nebudu.

Ale ted k tomu, co jsem chtel napsat. Pristi tyden bude tak trosku zmena. Zadne deti, klid. Juchuu : )...Americani totiz maji ve stredu ctvrteho statni svatek, slavi Independence Day. V kempu budeme mit nejakou praci (zatim nevim presne co), krome stredy delame cely pracovni tyden, takze nejaka extra nuda nebude.

Co se bude dit konkretne ve stredu mi zatim neni zcela jasne. Ptal jsem se TP a vetsinou se pry porada nejaky velky cookout a ohnostroj. No, mohlo by to byt pekne : ). Tesim se na novy zazitek z jine kultury : ).

Nakonec bych vas chtel poprosit, abyste mi do komentu pod tento clanek napsali nejake navrhy, co za clanky napsat. Pokud chcete slyset neco o kempu, nebo o cemkoli jinem, nevahejte a napiste, co by to melo byt. Tak, to je pro dnesek od Honzy vse : ).

Jen tak pro radost

Protoze se v kempu nedeje nic extra zajimaveho (prijela druha skupina deti, takze prace..), napisu si clanecek jen tak pro radost. Mimochodem, myslim ze te hned napadla souvislot v nazvu tohoto clanku a jedne hry, ze, Betyno ; )?

Musim rict, ze v poslednich asi trech dnech me kontaktovalo neuveritelne mnozstvi lidi. Napsala mama, Evka, poprve od odjezdu jsem si psal s Kajou, pokecali jsme s Betuli, napsal jsem Markete, konecne mi dosel mail od Trang (diky!), napsala mi i Gitana (thx, too : ) a ted i Martin na icq.

Doufam, ze se mi co nejdrive povede dostat k nejakemu notebooku, protoze mam nejake nove obrazky a jedno video, o ktere bych se s vami rad podelil.

V poslednich dnech zacinam premyslet, co budu delat, az kemp skonci. Vazne uvazuju o tydnu v NY, prece jen segry by chtely nejake ty cool hadry, tak bych se mohl porozhednout po obchodech. Taky se porad nevzdavam sveho snu...zabehat si v Central Parku : ) Je to navic nejsnaze dosazitelne misto, protoze odtamtud letim. Nejake cestovani po Americe zatim neni v planu, i kdyz co neni, muze byt : ).

Dekuji vsem, co se mi ozvali, i osvetlovacum a zvukarum (podobnost tohoto radku s pisni od Buty ciste nahodna : ), diky, ze ctete blog a zase nekdy...see you ; )

Den v kempu

1) Slunce vychazi

Den pro nas zacina v sedm hodin rano. Budicek, rychly uklid, sprchy, vycistit si zuby pro krasny usmev : ). V osm hodin uz cely kemp stoji serazen a vyvesujeme vlajky. Nejprve jde nahoru americka, po ni vlajka Severni Karoliny a nakonec vlajka 4H centra s ctyrlistkem na bilem podkladu. Nasleduje snidane a po ni uz huraa na aktivity, at uz je to bazen nebo lezecka stena. Kazda aktivita zabere asi hodinu a pul, behem niz mam ja jakozto counselor tak trochu "volno". U kajaku pomaham, na druhou stranu u bazenu jen sedime a kecame s dalsimi vedoucimi skupin.

2) Slunce v nadhlavniku

Obed je ve dvanact. Pred nim vetsinou zpivame nejake zabavne pisnicky. Po obede mame povinny hodinovy odpocinek na pokojich. Ten nesnasim. Hodina nudy, kdy nemuzu spat, ale musim hlidat deti, ktere ani nahodou nezamysli spat a vetsinou se perou, hadaji, behaji, skacou...aaargh! : ) Dekuju hodinam, kdyz se na nich objevi 2:00, coz je cas jit do miniobchudku v kempu, kde deti nakupuji piti a nanuky, stejne jako ruzne cetky a reklamni predmety se znackou 4H. Ve tri zacinaji opet aktivity, ktere tak jako rano absolvujeme dve.

3) Slunce zapada

Veceri mame v sest, pred ni opet nejake ty crazy songs : ). Po veceri nasleduje stazeni vlajky a pak vecerni program, kde se pravidelne stridaji urcite veci. V pondeli je International Night, coz je prace pro me ; ). V utery mame Talent Show, kde nadane deti hraji scenky, zpivaji, hraji na piano, a vubec. Streda se nese ve znameni tance. Mame takovou malou dikoteku, vyhravaji vsechny druhy hudby. Nevim, proc si amici tolik oblibili takovou tu jednu pisnicku od Ozone (pamatuju ji v Esu), nebo jak se ti Chorvati jmenovali, ktera mi priserne leze na nervy : ). Ve ctvrtek uz pak jen vyhlasujeme nejcistsi pokoj, divame se na fotky z tyden a hodnotime, jak se nam kemp libil.

Vecerni program konci v devet, zbylou hodinu maji camperi na to dostat se do postele. V deset zhasiname svetla a ja vetsinou campery "uspavam". Deti totiz rady vstavaji, mluvi, zpivaji, ale ja uz chci mit klid, takze mi zabere tak patnact minut je utisit...

Pak nastava slastny odpocinek : )

Jidlo v US

Strava. Jidlo. Hami. Jakkoli to nazveme, znamena to stale totez. Vsichni potrebujeme nekolikrat denne nacerpat novou energii vstrebanim vitaminu, bilkovin, cukru a tuku : ).

V kempu jime "jen" trikrat denne, tudiz jsem si zvykl konzumovat o dost vetsi porce nez doma. Snidane se nesou ve znameni cornflakes, pomerancoveho dzusu a k tomu neco tepleho (muzou to byt parecky, male palacinky, slanina, vajicka). Clovek ma navic volbu udelat si toast s dzemem nebo oriskovym maslem.

Obedy jsou typicky americke. Hamburgery, hot dogy, sem tam zmena (vcera spagety!!!!) a dostaneme i maso s prilohou. Tech je mimochodem vzdy dostatek. Clovek si muze nalozit kolik zeleniny a ovoce k jidlu chce, navic je vetsinou nabizeno i neco dobreho, zakusky jsou samozrejmosti, at uz cookies (susenky) nebo domaci zakusky. K piti nejcasteji voda a ledovy caj. Ten mi tady vubec nechutna - piju vodu.

Vecere se asi nejvic blizi tomu, co znam z domu. Je to vetsinou nejake maso a brambory, k tomu stejne jako u obedu zelenina i ovoce, clovek si muze kdykoli dat mlicko, casto byva i kukurice. Jako prilohu mivame casto teply hrasek, kukurici (jenom ta seminka), nebo fazolky. Opet byva i zakusek, nekdy zmrzlina.

Sam jim temer vse, i kdyz doma bych nektera jidla nejedl. Co mi prijde nechutne jsou chipsy k obedu : ). Chybi mi pizza... Celkove jsem ale s papanim spokojeny ; ).

Tak nam dorazily deti...

Ano, je to opravdu tady. Konecne kemp zije : ). Dorazily totiz male i velke ratolesti, vekem od 8 do asi 15 let.

Ja sam mam skupinu 12 kluku ve veku 8 a 9 let. Jsou neuveritelne urvani, hyperaktivni a vubec : ). Jsem s nimi vetsinu dne, rano, u jidla, chodime spolecne na aktivity, travime volny cas a spime ve dvou propojenych pokojich. Tim se dostavam k tomu, ze jsme se prestehovali, kazdy ted bydli se svymi campery. Ja jsem v pokoji jeste s Davem (ten je Program Staff, vyucuje kanoe a kajaky).

Volno mam rano, aspon tento tyden - jsem afternoon counselor. Vypada to asi takto: spolecne s Amandou mame Head Group (dalsi skupiny jsou Health, Heart, Hands, Adventure, Water), ona bydli s holkama, ja se svymi kluky. Na aktivity chodi kluci i holky spolecne, rano je s nima Amanda, odpoledne ja. Kazdy se pak starame o svoje behen jidel, rano, pri odpolednim volnu a vecer.

Vecer mivame vetsinou nejaky Evening Program, at uz to jsou nacvicene scenky, International Night, taborak, Talent Show a dalsi.

Porad mame co delat. S detmi skutecne neni nuda : ). Pro dnesek se loucim...planuju napsat podrobnejsi clanky o tom, jak vypada nas denni program a pristi tyden zkusim nekoho poprosit, aby natocil cast moji International Night. Pa a pusu vsem : )

Waterfront Festival

O vikendu, presneji v sobotu, se v mestecku jmenem Edenton odehral Waterfront Festival. Slo o malou, presto zajimavou vodackou akci. Pracovat se tam vydala skupina ve slozeni Chase, Van, ja, Kirra, Heather, AJ a Dave.

Na akci jsme dorazili nekdy kolem deviti rano. Ze zacatku se konal zavod kajaku, dve kola o delce nejakych ctyr mil se vydala zdolat asi dvacitka ucastniku. Nase skupina pracovala jako lifeguards, cili jsme straziloi zdravi ucastniku zavodu. Ja ovsem zustal na sousi a sbiral jsem nejake ty fotky a potom jsem se byl projet ne kajaku.


Po zavode jsme jako 4H centrum nabizeli k zapujceni kajaky a kanoe pro verejnost. Pomohli jsme spouste lidi i deti udelat svych prvnich par zaberu padlem a vyzkouset si, jake to je ovladat kajaky a kanoe na morske vode. Spousta lidi mela problemy, nekterym to slo, jini skoncili ve vode (pro jednoho kluka jsem tam skakal : ). V pameti mi utkvela rodina urvanych cernochu, kteri mi pripominali jistou mensinu u nas v CR. Abych ale neodbihal od tematu. 150 kilova matka se nasunula do kanoe a za revu a povzbuzovani vsech rodinnych prislusniku vyrazila s Kirrou na kratkou objizdku. Nakonec se to povedlo bez vykoupani, big mama stastne objimala nasi nebohou australanku a rodina vrestela nadsenim.

Pozdeji se k nam pripojil i zbytek tymu, teda aspon ti, kteri na vikend neodjeli domu. Spolecne jsme se taky vydali zpet do kempu. Vode zdar!!

Wii

Time off. Volno. No work. Tak CO budeme delat?!

Zahrajeme si na Wii! Hrani na konzoli s tremi magickymi pismeny v nazvu je oblibenou zabavkou vetsiny counseloru. Ja jsem naprosto propadl tenisu. Spolecne s Bradem a Tovarisem hrajeme one on one. Bitvy to jsou vypjate, padaji peprne vyrazy na adresu souperu a celkove to je dost vyhecovane.

Wii je vychytane v ovladani. Clovek drzi ovladac, kterym primo macha ve vzduchu, jakoby hral opravdovy tenis, coz je intuitivni a rychle se to dostane do krve.

Kdo nekdy hral jakoukoli hru proti zivemu protihraci musi potvrdit, ze to je poradna sranda a zabava. I proto u tenisu travime tolik casu. Proste nova zavislost : ).

Jak vypada kemp

Dnesni clanek bude takova mala prochazka mym americkym "domovem". Uploadoval jsem tady par pix aspon pro predstavu, jak priblizne to tady vypada.

Predne musim rict, ze kemp je opravdu velky. Prochazka stredne rychlou chuzi z jednoho konce (lanove centrum) k vode zabere dobrych 10 minut. Muzu si jit v pohode zabehat kilometrove okruhy a vubec nevystrcit nohu z kempu.

Na pozemcich se krome predvitalnych zarizeni (jidelna, ubytovaci prostory, staff house) nachazi i spousta zajimavych mist, mezi jinymi mala lezecka stena, strelnice na lukostrelbu i vzduchovky, bazen, lanove centrum, nebo konferencni mistnost.

To vse camperum i personalu k dispozici. Kemp je taky samozrejme stoprocentne vybaven vsim potrebnym, od sportovnich potreb, pres zabavky jako Wii a pocitac, az po kanoe, kajaky a lodicky. Jako counselori jsme skoleni jak vsechno pouzivat a vyuzivat, aby nedoslo (nedejboze) k nejakemu vaznemu urazu.

Vsechny budovy, at uz to jsou ubytovaci mista pro nas counselory nebo kancelare, jsou klimatizovane. Ve vedrech, ktera tady panuji (i kdyz co jsem slysel od holky ktera bydlela na Floride je tady pry jeste dost snesitelne podnebi..), je to velmi prijemna vec.

Celkove bych kemp oznacil jako raj pro aktivni a sportovne zalozene lidi (sorry Evko: ). Strelnice, bazen, more pro kajaky, stena, velka louka pro vsechny myslitelne sporty (fresbee, golf, fotbal, rugby, volejbal), to vse je tady pripraveno pro jedince s prebytkem nevybite energie.

Malem bych ale zapomnel i na ty, co se chteji vzdelavat. Pro ty jsou tu nachystane dve naucne stezky skrze mistni les, kde si priroda zije svym poklidnym tempem, biolaborator s rostlinkami a zviratky (hadi, mnam : ) a jiz zminovane konferencni centrum na vyuky a prednasky vseho druhu.

Kemp toho vskutku nabizi hodne. Sice nemuzu srovnavat s jinymi kempy v US, ale tady se mi opravdu libi. Kdo by si pomyslel, ze kdyz jsem v lednu narazil na stranku ccusa, tak to skonci az tady?

Novinky na blogu

Jak jste nejspis zaregistrovali, nastavil jsem novou, peknejsi (aspon doufam) sablonu - jmenuje se tic tac ; ). Vse je ted takove hezci, stylovejsi, skromnejsi a vubec : ).

Druha novinka vas vsechny nejspis bude zajimat vic. Pokud se podivate vpravo na listu, uplne dole uvidite sekci Camp Videos. Tam jsem hodil jedno amaterske self-made video. Pokud natocim nejake dalsi, urcite se tam zase objevi.

Tak to by bylo : ).

Overnight Trip

Na prvni vikend v kempu byl naplanovan trip na vode. Kazdy dostal padlo, vestu, sbalil si veci na noc a vydali jsme se k rece.

Tam jsme se rozdelili, ja jsem si vybral kolumbijce Jorgeho (cti chorheho) jako hacka, tudiz mi sedel na v predu a ja jsme vzadu lodku ridil ;).

8 lodek vyrazilo na vodu do divociny. Hned po sto metrech se prevrhly Sabrina a Kirra (australanka), ta prvni utopila bryle, ta druha fotak a mobil :D. Tak to vypada kdyz amateri jedou na vodu.

Tim jsme si vybrali smulu na oba dva dny a mohli jsme vesele pokracovat. Cesta prvni den uz probihala v klidu, nikdo neklesl ke dnu reky, vsichni prezili. Porost kolem reky byl dost husty a nedalo se zastavit ani u jednoho brehu. Pro kemping jsme museli najit uzky kanal, ktery vedl k mistu, kde se dalo stanovat.

Stany, jidlo, a vubec vsechny veci nam dovezli vedouci Chase a Van v privesu. Grilovalo se jidlo, delali jsme povestne marshmallows (spelling ?:), ktere jsou s cokoladou a nejakym oplatkem priserne sladke, ale dobre.

Jinak jsem si sel zaplavat do jezirka, vedle ktereho jsme stanovali, nekteri rybarili, jini jen odpocivali.

Druhy den uz byl o poznani tezsi nez prvni. Cesta po rece, ktera byla v reci vodaku olej (rozumej stojata voda), ubihala neskutecne pomalu. To, ze jedeme po proudu jsem vypozoroval jen z toho, ze se koryto postupem casu zvetsovalo. Kdyz se k tomu pridal protivitr a postupujici unava, bylo to cim dal tezsi. Rozestupy mezi lodkami se zvetsovaly.

Po dvou a pul hodinach padlovani po stojate nudne vode jsme dorazii na finalni stanoviste. Myslim, ze jsme nebyli jedini, kdo toho mel plne zuby. Navrat do kempu uz byl sladkou teckou. Nasledoval obed a uuuleva.

Co se deje v kempu

V nedeli kemp poprve pocitil mou pritomnost a od te doby uplynulo uz nekolik dnu (presneji 5 : ). Zatim tady nejsou deti, prvni varka malych i velkych ratolesti dorazi pristi tyden v nedeli odpoledne.

Prozatim v kempu probiha staff training, kdy se ucime pravidla, povidame si co deti budou delat, jak budou zlobit, co nesmi ony, co nesmime my, co delat kdyz s nema jdeme na strelnici, na vodu, jak vyvesit vlajky pri ranni ceremonii a tak dale.

Celkove to je jeste takova zabava, myslim ze ty stresove a tezke momenty teprve dorazi, a rozhodne si jich uziju dosytosti. Deti jsou deti...

Zrovna se chystame na lezeckou stenu. Drzte mi palce at nespadnu. Uz se tesim : ).

Pix

Here are some pix I`ve taken so far...Manhatten ...view from a room in Columbian University, and a musical room at the camp.

Zviratka

4H Educational Center, jak se muj kemp jmenuje, je umisten na brehu zalivu na pobrezi Atlantiku. Je tady vedro, teplo, dusno a fajn. Co me osobne zaujalo jsou vsechna zajimava zviratka, ktera tady maji svuj domov. Vzhledem k tomu, ze osidleni v teto oblasti je dost ridke a je tady neporusena priroda, hemzi se to vsude kolem velkym hmyzem, jedovatymi hady, zelvami, medvedy, aligatory, podivnymi ptaky a vubec.

Jednou takhle vecer se jedno takove zviratko objevilo za domkem, ve kterem my counselori (+-20 lidi) bydlime. Porost je tam dost husty, takze na prichoziho navstenika nebylo moc dobre videt, kazdopadne ho bylo slyset a praskajici vetve taky moc neslo prehlednout.

Vsichni naprosto vyburcovani sledovali kazdy novy pohyb. Par odvazlivcu se nakonec vydalo ven. Postup byl pomaly, po kazdem pohybu se vsichni rozutekli. Odhady se celkem lisily, od medveda pres prase, kravu ktera se tam zasekla a nemohla ven, pandu (:D) az po kralika.

Asi po dvaceti minutach, kdy uz vetsina byla venku se nam pres husty podrost podarilo proklestit cestu k onomu tvoru, ktery se ukazal byti vedoucim Vanem zabalenym ve spacaku.

Celkove to byla dost velka sranda i napeti, protoze sance, ze se v tomhle zapadakove opravdu objevi medved je DOST realna. Po zbytek vecera uz se jen vtipkovalo a porad dokola probiralo, jak to vsechno bylo a nebylo. Kazdopadne to bylo vyborne zpestreni vecera, ktery zpocatku vypadal nudne : ).

Cesta

Tak jsem v sobotu vyrazil. Nejprve Pendolinem, potom letadlem z Ruzyne s nekolika dalsimi CCUSA ucastniky (Matej + dve holky, jejichz jmena si nepamatuju).

Na letisti nastala prvni mensi neprijemnost. Pote co jsem nechal odbavit svuj kufr jsem zjistil, ze vsechny tekutiny prevazene v prirucnim zavazadle musi byt zapeceteny v ochrannem sacku. Jelikoz jsem si pro pripad ztraty veci nechal toaletni tasticku u sebe, musel jsem vse za prislusnou sumu nechat zabalit. Tekute leky, mydla, gely, pasty, deodoranty - proste vse muselo do plastovych pytliku. V tichosti jsem presel poznamky dvou borcu, ze tolik toho s sebou berou jen holky, a vyrazil jsem spolecne s dalsimi tremi lidmi na palubu letadla.

Cesta do Londyna ubehla rychle. Za hodinu a pul uz jsme stali frontu u odbaveni na letisti Heathrow, ktere je pekne velke a rusne. Po prohlidce sacku s tekutinami mi bylo zabaveno mydlo, sampon a gel na vlasy. Byly moc velke.

Letadlo pres Antlatik letelo nejakych 6 hodin. Nechutne dlouha cesta. Nakonec jsem stastne dorazil na letiste JFK v New Yorku, kde jsem taky stastne vystal hodinovou radu k imigracnimu urednikovi.

Pote uz jen stacilo najit stanek CCUSA, kde uz cekalo spoustu lidi z ruznych zemi, a jelo se na Columbijskou univerzitu na Manhattnu.

Po 24 hodinach jsem konecne slozil hlavu na postel v pokojiku, ktery bych v Cesku oznacil jako komunisticky : ). Moc jsem se nevyspal, protoze bylo jednak priserne vedro a navic byl venku hluk.

Nasledujici den se konala snidane venku na pozemcich univerzity, ktere jsou mimochodem moc pekne. Posleze kratky orientation meeting, pak jsem se byl chvilku projit kolem (v NY maji hezke, udrzovane parky, ale behat do toho Central jsem se alespon prozatim nedostal) a letelo se dal. Pres Atlantu do mestecka Durgheim, kde me cekali lide z kempu. Dalsi trihodinova cesta autem, kterou jsem vicemene prospal, a po dalsim dni jsem se konecne dostal do kempu v Columbii. Yes!!!

Sbaleno

Tak je to tady. Ještě pár hodin a vyrážím směr USA. Pocity? Strach, nervozita, těšení, svrbění kolem žaludku, třepot rukou, tiky v obličeji, stahy svalů, křeče. NE Nic mi není, jsem zatím vpohodě : )

Neodpustím si poděkovat všem lidem, kteří mi popřáli štastnou cestu, v podstatě všichni, kterých si nějakým způsobem cením. Speciální dík patří osůbce, která kvůli mě zanedbávala dnešní den ve škole, jen aby mi mohla popřát na cestu originálním způsobem ; ). Díky, díky, všem. A stay coool...