Tečka 2007

V kempu mi bylo dobre : ). Dneska jsem dorazil z NY a hned se vydal setkat se vsema z ISA! Awesome ; ).

Timto bych udelal oficialni tecku...letni blog konci, protoze uz jsem stastne doma!!

Diky vsem ctenarum, bez nichz by blog nemel smysl ; ).

A kdo vi, treba za rok se tu zase objevi novy prispevek...

Tak jsme to dotahli...

...az do konce. Vcerejsi rozluckova vecere udelala definitivni tecku za summer 2007 tady v kempu. Nejvetsi bossak Lee mel kratkou rec, Chase si pripravil pro kazdeho nejaky pozitivni koment (ja jsem se dozvedel, ze tak crazy cloveka jeste nepotkal a decka mi to sezraly i s navijakem), pak taky docela vtipne prvni dojmy, ktere z nas mel.

Pak probehla asi 15 minut dlouha slideshow s obrazky z celeho leta, takze jsme pokoukali a zasmali se. Konecna rozlucka a foceni se neobesla bez slz (Jessica, Kelsey a Heather jsou holt stvoreni citliva : ). Na fotkach muzete videt nasi (temer) celou skupinu, vlevo potom international elite : ).

Nekteri lide opustili kemp uz v prubehu tydne (museli ruzne za svymi povinnostmi), dalsi odjeli vcera, dneska opousti kemp dalsi vlna lidi. Me, Jorgeho a Angelicu poveze Chase do Raleigh v noci ze soboty na nedeli. V kempu zustava pracovat hrstka lidi, je to jakysi extra tyden, ale uz tu nebudou deti.

Ted uz zbyva otrit slzy jen me : ), zamavat na rozloucenou a snad zase pristi rok.

Rozhovor

Prace v kempu se pomalu ale jiste blizi ke konci, v sobotu uz budu na ceste smer NY. Stalo to za to stravit tady deset tydnu zivota? : )

Jasne ze stalo! : ) A pristi rok tady chci byt znovu!

Otazka: Co je zabavneho na praci s detmi v tabore?

Honza: Je to neuveritelne silny zazitek. Porad jsi s nema, spolecne se smejete, utesujes je, kdyz se jim styska, prekonavate prekazky a problemy, radujete se z uspechu, ucis je, jak vychazet s lidmi kolem, jak pracovat jako tym. Predavas jim spoustu pozitivni energie. Co me osobne hodne zaujalo je pristup k detem, ktery je tady 100% pozitivni, a opravdu, kdyz vidite malou holcinu, ocividne nesportovniho zalozeni, jak za povzbuzovani vsech counseloru s vypetim vsech sil preplave cely bazen, uvedomite si, ze to ma smysl a tem detem to pomuze.

Otazka: Zmenilo te to vsechno nejak? Necitis treba, ze to vsechno se deje jen tady a kdyz se vratis, budes zase jednak tak jako predtim?

Honza: Tezko rict, sam asi uplne nepocitim nejake velke zmeny, to asi poznaji spis lide kolem me. Ale kazdopadne vim, ze to co jsem videl tady se mi libi a urcite bych chtel v podobnem duchu jednat, i kdyz skoncim a budu na uplne jinem miste zemekoule.

Otazka: Mluvis hodne pozitivne...najdou se treba i nejaka negativa?

Honza: Tak urcite, resis problemy jako vsude jinde, nic neni nikdy idealni. Prijede ti treba "spatna" skupina deti, ktere nechteji spolupracovat, nic se nedari, nemuzes se dockat patku : ). Da to hodne namahy zustat v dobre nalade, ale clovek musi jednat jako profesional a zvladnout to.

Otazka: Jak to vypada se zazemim?

Honza: Zazemi tady v kempu je asi nadstandartni, aspon co jsem teda slysel. Hodne to pomuze, v tech vedrech dekujes za klimatizaci. Co se tyce sportovist, je to super. Zaliv pro kajaky, strelnice, lanove centrum, kemp ma vsechno perfektne nachystane. Pripada mi, ze vsechno je tady na 100% a lidi pracujou na 150...: )

Otazka: Uz se tesis domu?

Honza: Jo, tak to zas jo. Nemuzu se dockat dobreho jidla : ). Hamburger si nedam minimalne rok : ).

Otazka: Po cem nebo po kom se ti bude nejvic styskat?

Honza: Urcite po vsech vybornych lidech, s kteryma jsem tady stravil vyborne dva mesice a uzil si spoustu srandy. Bude mi chybet i priroda, jak to tady vsechno lozi kolem, ty zaby, zelvy a hadi. Na druhou stranu se nemuzu dockat mesta...

Otazka: Diky za rozhovor..

Honza: Jo, jasne, neni zac ; ).

Bush Gardens

For starters, let me apologize to all who are uncomfortable with reading english, because this time it's going to be in english : ).

At the weekend a group of about 14 people decided to go to Bush Gardens, amusement park with rollercoasters, shops, 4D shows, animals, and everything related with fun.

Three cars set off early in the morning (6:30am). Long, three hour lasting journey to Virginia was ahead. We stood at the entrance of the park slightly after its opening hour at 10:00am.

Immediately after entering the park a small group including me, Dave, Tovaris and Laurence attacked the first roller coaster called Alpengeist. We took two rides and with a small headache headed to another one : ). The Big Bad Wolf wasn't that crazy as Alpengeist, but free fall towards the water was cool, too.

Since we were hungry, Festhaus was another stop before going anywhere else. We were excited to hear live German traditional music and see the dancing. That brings me to another point...the entire park was devided into smaller sections representing some Europian countries (England, France, Ireland, Germany, Italy, and Scotland), imitating their medieval architectural style.

The third and also as we all agreed the best roller coaster was called Apollo's Chariot. We took two rides and then split the group, because I didn't feel like going to the biggest and craziest ride called Griffon. I got wet on the water ride instead : ).

That was our day. We spent about six hours in the park, enjoying all it offers. I'm looking forward to be in some other park again!

Fotime se

Dneska vam prinasim perlicku - hromadnou fotku veskere staff v kempu. Porusuju tim sice zakony i pravidla kempu (takze jestli chcete, aby blog pokracoval, tak me neprasknete ; ), protoze verejne publikovat fotky lidi bez jejich souhlasu je trestne, ale stejne.

Ted se vrhnu na jmena.
Zleva stoji vzadu: Thomas, Drew, Laurence, Dave, Daniel, Perry, Brad.
Pod nimi zleva: Holly, Amanda, Jan, Britney, Kim, Heather, Meredith, Elis, Angelica, Sabrina
Uprostred zleva: Jessica, Becky, Kirra
Dole zleva: Jorge, Kelsey, Lora, Joyce
Pod nimi sedi zleva: AJ, Tovaris, Taven, Van, Chase

Letenka

Oficialni oznameni pro vsechny, kteri nervozne ocekavaji muj navrat zpet do vlasti : ). Z New Yorku odletam 16. srpna v 19:00 mistniho casu.

Na Ruzyni bych se mel objevit v patek sedmnacteho patnact minut pred polednem.

Doufam, ze vse probehne bez problemu a ja budu moci ochutnat cesky vduch presne ve stanoveny cas : ).

Darecky

Dnes se v kempu rozbehla zajimava hra. Kazdy, kdo se ji ucastni (naprosta vetsina counseloru), si vylosoval jednoho cloveka, kteremu kazdy den od pondeli do patku tajne venuje jeden darek nebo darecek.

Vylosoval jsem si Brada...Tak jsem koupil nejake ty male blbustky, jako sexy ksiltovku : ), slepici obesenou na privesku od klicu nebo lizatko s prichuti maty.

Kazdy se bude snazit uhodnout, kdo mu dava darecky. Uvidime, jak se hra vyvine. Ja jsem dneska dostal notysek s Harrym, Hermionou a Ronem na obalu. Asi jsem se moc snazil vsechny dostat na Fenixuv Rad do kina. Ach jo. Muj tajny tip jsou Heather nebo Kelsey. Musim je sledovat...

Co se delo o weekendu

Po tydnu prace s kempem, ktery byl zamereny na lov kachen (pekne hloupa zabavka, ja zasadne lovim kaceny v hypermarketu, tam uz jsou i stazene a vykostene : ), prisel opet vikend. V patek jsem si zastrilel z brokovnice, pekne na letajici disky, tak jako to delaji na olympiade : ). Trefil jsem skoro polovinu ze vsech (25) disku.













Perfektni odpoledne zavrsil vyjezd do restaurace Outback, kde jsme povecereli, pak kratka zastavka na plazi a frcelo se zpet.

V sobotu jsme navstivili AJ a pojedli pizzu na jeho zahradce (fotky se valeji nekde kolem). Prohledli jsme si jeho rekonstruovany baracek, pohrali si s pejsky : ), pozdravili babicku : ) a jelo se dal.

Celkem velka skupina lidi, bylo nas nejakych 11, se vydala na nakupy do asi hodinu vzdaleneho nakupniho centra. Vsichni se rozutekli do "svych" obchodu. Nic pozoruhodneho. Po nakupech nasledovalo kino. Muj navrh, ze bysme mohli na Harryho 5 nevysel, takze se slo na Transformers. Typicka americka mlaticka s roboty-emzaky v cele, ktera nadchla vsechny krome me. Ne ze by se mi snimek nelibil, ale podobne hack'n'smash me dvakrat neberou. Ale abych nebyl negativni, aspon jsem procvicil poslech anglictiny - active listening : ).

Cesta autem zpet do kempu utekla celkem rychle, delali jsme si srandu z Tavena, kteremu jsme posilali zpravy z Kelseyina mobilu, a bavili se jeho uprimnymi odpovedmi.

Zpet v kempu jsme byli ve dve rano...uff, jeste ze je ta postel tak meka : ).

Anglictina

Myslite si, ze je vase anglictina dobra? Taky jsem si to myslel. Staci ale prejit do tvrde reality zivota v anglicky mluvici zemi a zjistite, ze vas prizvuk je tak nejak pro srandu vsem dokola, vase slovni zasoba je omezena a vubec nemluvite tak, jak byste si predstavovali.

Prizvuk, tot numero uno...v zasade existuji dve skupiny lidi. Prvni skupina zboznuje vas akcent, ktery je neuveritelne exoticky a zajimavy. Naproti tomu druha skupina s usklebkem na tvari opakuje to, co jste prave rekli, a patricne zdurazni vychodoevropsky akcent.

Porozumeni jest numero dos...ted uz muzu priznat, jak to se mnou bylo v prvnich dnech. Nerozumel jsem ani slovo. Ani jedno jedine SLOVO. "Proc jsem sem proboha jezdil?!?!" Nastesti je ale clovek tvor bojovneho zalozeni, takze krizi prekona, dotycneho se zepta co to vlastne rika, nacez dotycny pri tretim opakovani teze vety ztraci trpelivost a tak to jde dal, az po par tydnech uz neni potreba se doptavat a uz to tak nejak jde.

Numero tres - slovicka...detem vetsinou pripada srandovni, kdyz se jich ptam, co znamena to slovo, ktere prave pouzili. Vsichni ale trpelive vysvetli, co to znamena, a kdyz to ani po chvilce nechapu, nechaji me dal hloubat samotneho, co ze to vlastne rekli. Postupnym zkousenim a opakovanim se vsak nova slovicka dostanou do krve a za nejakou tu dobu uz clovek dovede pouzit to ci ono slovicko ve spravne situaci.

Takovy maly bonus je neco, cemu se rika slang. Naprosto zapomente na vsechno, co vas uci na ISU. Tady jsme v US. Tady se na nejakou spisovnost ci nespisovnost nehledi a vsichni to sekaji tak jak jsou zvykli od mala. Ain't pada jak na bezicim pase a ani s vyslovnosti si nikdo moc hlavu nelame. Jeste ze tu mame toho Anglana. To je aspon poradna anglictina. Cheers! : )

Tak, to byl takovy mirne ironicky clanek : ).

Nove video je tady

Tak jsem konecne pridal nove video, takovou malou prochazku kempem : ). Bohuzel se mi zatim nepodarilo pridat video primo do prispevku, protoze to jaksi nefunguje...musi na tom tady zapracovat...

Tentokrat nemam moc novinek z vikendu, jelikoz jsme byli ochuzeni o volny cas...meli jsme volno jen v sobotu odpoledne a v nedeli rano, takze se moc zajimaveho nestalo.

Kazdopadne se pokusim v blizke dobe vyplodit nejaky dalsi clanecek, protoze nekteri lidi uz si ruzne zvykli, ze je pravidelne zasobuju infem z kempu (ze, Marky : ) a chybi jim nova davka "americke drogy" : ).

Grange Camp

Sedmy tyden v kempu (nejak podezrele to utika : ) pomalu konci, coz znamena, ze bych mel zase neco napsat. Tentokrat se to neslo v takovem poklidnem duchu, prijel Grange Camp s vlastnimi vedoucimi, takze delame jen jakesi pruvodce a nijak moc nepracujeme (teda krome program staff, dobre jim tak : ).

Minuly tyden jsme koupili takovou vychytanou hracku, baloon launcher, coz je prak, ktery umi vystrelit balonek naplneny vodou pekne daleko. Jsou k tomu potreba tri lidi, zatim jsme ve fazi testovani (nejake citrony zasahly staff house a vystrasily Tavena, ktery myslel, ze prisel medved : ).

Kdyz uz jsem u te vody, v pondeli mely deti pripravene souteze spojene prave s magickou H2O. Mezi counselory se behem soutezi strhla vodni bitka, valcilo se balonky s vodou, vodnimi pistolkami i kybliky naplnenymi vodou. Jako prvni se kompletne vykoupal Jorge, ktery skoncil v plechove "vane", z ktere soutezici deti nabirali vodu. Hned po nem nasledovali dalsi a dalsi, at uz zasazeni balonky nebo zakerne politi vodou. Po hodine by na sobe nikdo nenasel suche misto, a i kdyby ano, bylo by za chvili opet mokre : ).

V utery se konala dalsi povedena akce...talent show spojena s 80's party. Na obrazcich okolo si muzete udelat predstavu, jak to vypadalo. Nejlepsi oblek z 80 let vyhral cenu. Talent show jsme se spolecne s Davem, Tovarisem a Laurencem primo zucastnili, vyuzili jsme obleceni nakoupene v sekaci a udelali ze sebe dokonale blbce, coz tady zarucene funguje, protoze cim blazniveji se clovek chova, tim vetsi to ma uspech...na nahodnou pisen jsme tancili, no teda spis "tancili" : ).

Kemp odjizdi v sobotu, cimz nas tentokrat okrade o den volna, ale to nejak nevadi...za tu srandu to celkem stoji : ).

Pix II

Enjoy some of the pictures I've taken in NC : ). The first one is one good place to eat out, the other is espacially taken for my mum (she knows why ; ), and the third one is a beautiful sunset at the camp waterfront.

Vikend je tady...opet

Patek. Konec tydne. Kemp jakoby zemrel. Zadne deti, vsichni se vratili domu a my mame presne dva dny nabrat nove sily na dalsi skupinu. Tentokrat mi ale bylo lito, ze to skoncilo...prijely extremne super deti, jak moji sestileti dablici (na fotce), kteri byli mimochodem bezva, tak starsi deti az do veku 16 let.

Dneska jsem si udelal pohodovy den. Plavani, kajak, mozna si pujdu i zabehat...v kempu nas moc neni, vetsina odjela rybarit (jako kazdy volny den...nechapu, co je na tom tak bavi, me ale fakt neber sedet od peti rana do pulnoci u vody a lovit ryby : ), tak se bavime, jak se da.

Naplno uz se taky rozjela serie ruznych vtipku a kanadskych zertiku, coz je neuveritelna sranda. Nejvetsi zaskodnik je jednoznacne Dave, ale ted jsem ho dostal, protoze jsem jim s Laurencem zamkl pokoj zevnitr : ). Takze sedi venku promoceni (byli ve vode) a cekaji na Chase, ktery ma univerzalni klic : ). Za tohle prijde nejaka zakerna odplata...to je mi jasne.

Pred tydnem, pri plaveckych testech deti, jsem byl naopak ja zakerne strcen Tovarisem do bazenu, tak jsem potom susil a susil...nastesti tady diky tomu vedru schne obleceni neuveritelne rychle. Ale taky dobre : ). Dalsi vychytany vtipek je povesit nekomu veci na vlajkovy stozar, takze rano pri veseni vlajky cely kemp vidi treba spodni pradlo dotycneho : ). Pasta na klice je oproti tomu jasna klasika, ktera ale zarucene funguje ; ).

Dal bych chtel pozdravit Trang, ktera uz by touto dobou mela byt v Bostonu.

Taky musim napsat, ze intenzivne myslim na Ostravu, kde zrovna probihaji Coloursy, na kterych bych mooooooc rad byl. Alespon se teda divam na fotky, ktere jsou na oficialnich strankach. Gipsy.cz musel mit zase perfektni show...ach...: ) OK, drzte se vsichni, myslim na vas ; ).

Dance

Tak jako se kazde pondeli kona International Night, ctvrtecni vecer je zasvecen tanci. Ne ze by to bylo nejake vazne, jedna se o obycejnou mini-diskoteku v konferencnim sale, ktera je pristupna pro vsechny campery i counselory.

O hudbu se stara Tovaris, vetsinou hraje nejaky hip-hop a sem tam se to strihne s nejakou "pomalejsi" pisnickou. O-Zone a Under my umbrella hraji pokazde : ). Moje oblibena pisnicka, jestli se tomu teda da rict pisnicka, je takove predrikavani...proste borec rika, co delat: Left foot one step...kazdy udela krok levou nohou, Right foot one step...to same s pravou, Slide to the left....Slide to the right, Two hops this time...dva poskoky, Chacha this time.

Vcera jsem mimochodem tancil s jednou divenou, o ktere jsem se dozvedel, ze ma predky z Ceskoslovenska : ). Vypada to, ze i vlajka Severni Karoliny je potrisnena ceskou krvi.

To jsem ale mirne odbocil : ). Pokud bych mel charakterizovat ctvrtecni noc(i) jednim slovem, bylo by to asi..blaznive. A to ke me sedi!

International Night

Dnes mi bude potesenim napsat neco o mezinarodni noci, kterou jakozto clovek ze zahranici pomaham poradat.

Ma se to asi takto. Deti se rozdeli do ctyr skupin a kazda skupina postupne navstivi kazdeho counselora, ktery jim predstavi svou zem, kulturu, odpovi na jejich dychtive dotazy a podobne. Mame counselory z celkem ctyr zemi - Anglie, Australie, Cesko a Kolumbije.

Ja vetsinou zacinam otazkou, jestli uz nekdy o Ceske republice deti slysely. Vetsinou se nekdo ozve, nekteri vi o Ceskoslovensku, o rozpadu v `93, jeden klucina dokonce vedel, ze jsme byli soucasti vychodniho bloku. Minule jsem mel i kluka, ktery znal i jmeno hlavniho mesta, nasi maticky Prahy : ).

Nasledne detem rikam nejake zajimave informace o cemkoli, na co se ptaji, nekdy mluvime o jidle, rikam jim ze kontaktni cocky jsou vynalez z Ceska (schvalne, kolik z vas tohle vedelo...vsadim se, ze nikdo : ), vcera jsem trosku nakousl i tema EU, ale nejcasteji zustavam u obecnych informaci, ze jsme mala zeme v Evrope, jak je to daleko nebo kolik lidi tu zije.

Moje nejoblibenejsi cast je pisnicka : ). Zpivame kocka leze dirou, pes oknem, coz si uzivam : ). S malymi detmi (6,7), ktere by stejne nechapaly, co jim rikam, jsem jen zpival a vybarvoval obrazky pejsku...male deti jsou andilci : ).

International Night ma jeden zajimavy efekt...nekterym detem se me ztrestene chovani ocividner libi a tak kdyz se potkame slysim...Hi Jan, what`s up? : )

Fotky

Uploadoval jsem vsechny fotky, ktere jsem zatim nafotil. Zde je podrobny navod, jak se k nim dostat.

Jdete na stranku xdrive.com a v levem hornim rohu kliknete na “log in”. Z dvou moznosti, ktere se vam nabidnou, vyberte AOL/AIM Screen Name. Moje screen name je januspetr, heslo hanysek. Tak, jste nalogovani, ted uz jen otevrte okno s nazvem “Manage my xdrive”. Otevre se slozka s fotkami (prava strana), ktere oznacite takovym tim oznacitkem : ) a v horni liste kliknete na download, cimz fotky stahnete k sobe. Pak uz staci jen prohlizet ; ).

Az si vse stahnete, nezapomente se odhlasit, aby si fotky mohli stahnout i ostatni.

Nedele

Protoze jsme meli volnou nedeli, rozhodli jsme se ja, Dave, Laurence a Daniel vyrazit do mestecka k plazi. Nejprve jsme obleteli nekolik obchodu s oblecenim a vybavenim na surfing, ja jsem bohuzel nic nekoupil, i presto ze jsem objevil uplne nejlepsi nadherne tricko, ktere bych mohl koupit jako darek (komu, to nebudu prozrazovat : ), ale bohuzel nemeli spravnou velikost. Trochu smutne jsem proto opustil Wings (tak se ten obchod jmenoval) a vydali jsme se smer stravovaci zarizeni.

Opet jsem vyzkousel zajimave jidlo (gyros a hranolky), jako uz nekolikrat v posledni dobe. Co vsak bylo jeste zajimavejsi, to byl lemon contest. Trumfnout by ho snad mohla jenom servirka, ktera se divila, na co ze to potrebujeme ty citrony, ale prinesla jich misticku. Cela hra spociva v pozreni celeho kousku citronu (vcetne slupky a pecek), kdo to zvladne nejrychleji, vyhral : ).

Skupinka kyselych obliceju se nasledne rozhodla hrat minigolf : ). Muze to znit nudne, ale ja se dobre bavil. Nevim jestli to bylo tim, ze jsem vyhral : ).

Nejlepsi cast dne vsak teprve mela prijit. Dalsi zastavka byla v jakemsi malem narodnim parku, ktery je vyznacny pisecnou dunou, ktera se tam nachazi. Je to takova malinkata poust v teto primorske oblasti. Duna je na jednom celkem strma a dost dobra na poradani zavodu v behu dolu : ). Hned pri prvnim sebehu sebou o zem dost drsne mazl Laurence. Ono se to z textu nemusi zdat, ale kdyz se z toho pisecneho kopce ritite maximalni rychlosti, nohy se bori po kotniky, kazdou sekundu to hrozi padem, tak je to docela tezke ustat. Kolem prihlizejici lide se smali, pri nekterych padech se jenom ozvalo Oh! : ). Proste srandy kopec.

Kdyz jsme se dostali z parku ven, byli jsme samy pisek. Mel jsem ho v usich, ve vlasech, jedl jsem pisek, dychal jsem pisek, mel jsem ho plne obleceni. Ale stalo to za to! : )

Next Week

Pobyt druhe skupiny deti tady v kempu se pomalu chyli ke konci. S blizicim se vikendem se mi zveda nalada : ). Musim rict, ze tento tyden to vsechno bylo tak nejak snazsi a celkove ten tyden ubehl rychle. Prece jen, uplne prvni tyden s detma byla celkem krize a jsem rad, ze uz je to za mnou.

Ne ze by tentokrat nebyly problemy. Dneska se mi dva kluci cely den rvali a nadavali si na svoje mrtve prarodice :D. Ale uz jsem to dokazal trochu lepe zvladnout a hlavne to moc neresit, protoze zitra uz je tu stejne mit nebudu.

Ale ted k tomu, co jsem chtel napsat. Pristi tyden bude tak trosku zmena. Zadne deti, klid. Juchuu : )...Americani totiz maji ve stredu ctvrteho statni svatek, slavi Independence Day. V kempu budeme mit nejakou praci (zatim nevim presne co), krome stredy delame cely pracovni tyden, takze nejaka extra nuda nebude.

Co se bude dit konkretne ve stredu mi zatim neni zcela jasne. Ptal jsem se TP a vetsinou se pry porada nejaky velky cookout a ohnostroj. No, mohlo by to byt pekne : ). Tesim se na novy zazitek z jine kultury : ).

Nakonec bych vas chtel poprosit, abyste mi do komentu pod tento clanek napsali nejake navrhy, co za clanky napsat. Pokud chcete slyset neco o kempu, nebo o cemkoli jinem, nevahejte a napiste, co by to melo byt. Tak, to je pro dnesek od Honzy vse : ).

Jen tak pro radost

Protoze se v kempu nedeje nic extra zajimaveho (prijela druha skupina deti, takze prace..), napisu si clanecek jen tak pro radost. Mimochodem, myslim ze te hned napadla souvislot v nazvu tohoto clanku a jedne hry, ze, Betyno ; )?

Musim rict, ze v poslednich asi trech dnech me kontaktovalo neuveritelne mnozstvi lidi. Napsala mama, Evka, poprve od odjezdu jsem si psal s Kajou, pokecali jsme s Betuli, napsal jsem Markete, konecne mi dosel mail od Trang (diky!), napsala mi i Gitana (thx, too : ) a ted i Martin na icq.

Doufam, ze se mi co nejdrive povede dostat k nejakemu notebooku, protoze mam nejake nove obrazky a jedno video, o ktere bych se s vami rad podelil.

V poslednich dnech zacinam premyslet, co budu delat, az kemp skonci. Vazne uvazuju o tydnu v NY, prece jen segry by chtely nejake ty cool hadry, tak bych se mohl porozhednout po obchodech. Taky se porad nevzdavam sveho snu...zabehat si v Central Parku : ) Je to navic nejsnaze dosazitelne misto, protoze odtamtud letim. Nejake cestovani po Americe zatim neni v planu, i kdyz co neni, muze byt : ).

Dekuji vsem, co se mi ozvali, i osvetlovacum a zvukarum (podobnost tohoto radku s pisni od Buty ciste nahodna : ), diky, ze ctete blog a zase nekdy...see you ; )

Den v kempu

1) Slunce vychazi

Den pro nas zacina v sedm hodin rano. Budicek, rychly uklid, sprchy, vycistit si zuby pro krasny usmev : ). V osm hodin uz cely kemp stoji serazen a vyvesujeme vlajky. Nejprve jde nahoru americka, po ni vlajka Severni Karoliny a nakonec vlajka 4H centra s ctyrlistkem na bilem podkladu. Nasleduje snidane a po ni uz huraa na aktivity, at uz je to bazen nebo lezecka stena. Kazda aktivita zabere asi hodinu a pul, behem niz mam ja jakozto counselor tak trochu "volno". U kajaku pomaham, na druhou stranu u bazenu jen sedime a kecame s dalsimi vedoucimi skupin.

2) Slunce v nadhlavniku

Obed je ve dvanact. Pred nim vetsinou zpivame nejake zabavne pisnicky. Po obede mame povinny hodinovy odpocinek na pokojich. Ten nesnasim. Hodina nudy, kdy nemuzu spat, ale musim hlidat deti, ktere ani nahodou nezamysli spat a vetsinou se perou, hadaji, behaji, skacou...aaargh! : ) Dekuju hodinam, kdyz se na nich objevi 2:00, coz je cas jit do miniobchudku v kempu, kde deti nakupuji piti a nanuky, stejne jako ruzne cetky a reklamni predmety se znackou 4H. Ve tri zacinaji opet aktivity, ktere tak jako rano absolvujeme dve.

3) Slunce zapada

Veceri mame v sest, pred ni opet nejake ty crazy songs : ). Po veceri nasleduje stazeni vlajky a pak vecerni program, kde se pravidelne stridaji urcite veci. V pondeli je International Night, coz je prace pro me ; ). V utery mame Talent Show, kde nadane deti hraji scenky, zpivaji, hraji na piano, a vubec. Streda se nese ve znameni tance. Mame takovou malou dikoteku, vyhravaji vsechny druhy hudby. Nevim, proc si amici tolik oblibili takovou tu jednu pisnicku od Ozone (pamatuju ji v Esu), nebo jak se ti Chorvati jmenovali, ktera mi priserne leze na nervy : ). Ve ctvrtek uz pak jen vyhlasujeme nejcistsi pokoj, divame se na fotky z tyden a hodnotime, jak se nam kemp libil.

Vecerni program konci v devet, zbylou hodinu maji camperi na to dostat se do postele. V deset zhasiname svetla a ja vetsinou campery "uspavam". Deti totiz rady vstavaji, mluvi, zpivaji, ale ja uz chci mit klid, takze mi zabere tak patnact minut je utisit...

Pak nastava slastny odpocinek : )

Jidlo v US

Strava. Jidlo. Hami. Jakkoli to nazveme, znamena to stale totez. Vsichni potrebujeme nekolikrat denne nacerpat novou energii vstrebanim vitaminu, bilkovin, cukru a tuku : ).

V kempu jime "jen" trikrat denne, tudiz jsem si zvykl konzumovat o dost vetsi porce nez doma. Snidane se nesou ve znameni cornflakes, pomerancoveho dzusu a k tomu neco tepleho (muzou to byt parecky, male palacinky, slanina, vajicka). Clovek ma navic volbu udelat si toast s dzemem nebo oriskovym maslem.

Obedy jsou typicky americke. Hamburgery, hot dogy, sem tam zmena (vcera spagety!!!!) a dostaneme i maso s prilohou. Tech je mimochodem vzdy dostatek. Clovek si muze nalozit kolik zeleniny a ovoce k jidlu chce, navic je vetsinou nabizeno i neco dobreho, zakusky jsou samozrejmosti, at uz cookies (susenky) nebo domaci zakusky. K piti nejcasteji voda a ledovy caj. Ten mi tady vubec nechutna - piju vodu.

Vecere se asi nejvic blizi tomu, co znam z domu. Je to vetsinou nejake maso a brambory, k tomu stejne jako u obedu zelenina i ovoce, clovek si muze kdykoli dat mlicko, casto byva i kukurice. Jako prilohu mivame casto teply hrasek, kukurici (jenom ta seminka), nebo fazolky. Opet byva i zakusek, nekdy zmrzlina.

Sam jim temer vse, i kdyz doma bych nektera jidla nejedl. Co mi prijde nechutne jsou chipsy k obedu : ). Chybi mi pizza... Celkove jsem ale s papanim spokojeny ; ).

Tak nam dorazily deti...

Ano, je to opravdu tady. Konecne kemp zije : ). Dorazily totiz male i velke ratolesti, vekem od 8 do asi 15 let.

Ja sam mam skupinu 12 kluku ve veku 8 a 9 let. Jsou neuveritelne urvani, hyperaktivni a vubec : ). Jsem s nimi vetsinu dne, rano, u jidla, chodime spolecne na aktivity, travime volny cas a spime ve dvou propojenych pokojich. Tim se dostavam k tomu, ze jsme se prestehovali, kazdy ted bydli se svymi campery. Ja jsem v pokoji jeste s Davem (ten je Program Staff, vyucuje kanoe a kajaky).

Volno mam rano, aspon tento tyden - jsem afternoon counselor. Vypada to asi takto: spolecne s Amandou mame Head Group (dalsi skupiny jsou Health, Heart, Hands, Adventure, Water), ona bydli s holkama, ja se svymi kluky. Na aktivity chodi kluci i holky spolecne, rano je s nima Amanda, odpoledne ja. Kazdy se pak starame o svoje behen jidel, rano, pri odpolednim volnu a vecer.

Vecer mivame vetsinou nejaky Evening Program, at uz to jsou nacvicene scenky, International Night, taborak, Talent Show a dalsi.

Porad mame co delat. S detmi skutecne neni nuda : ). Pro dnesek se loucim...planuju napsat podrobnejsi clanky o tom, jak vypada nas denni program a pristi tyden zkusim nekoho poprosit, aby natocil cast moji International Night. Pa a pusu vsem : )

Waterfront Festival

O vikendu, presneji v sobotu, se v mestecku jmenem Edenton odehral Waterfront Festival. Slo o malou, presto zajimavou vodackou akci. Pracovat se tam vydala skupina ve slozeni Chase, Van, ja, Kirra, Heather, AJ a Dave.

Na akci jsme dorazili nekdy kolem deviti rano. Ze zacatku se konal zavod kajaku, dve kola o delce nejakych ctyr mil se vydala zdolat asi dvacitka ucastniku. Nase skupina pracovala jako lifeguards, cili jsme straziloi zdravi ucastniku zavodu. Ja ovsem zustal na sousi a sbiral jsem nejake ty fotky a potom jsem se byl projet ne kajaku.


Po zavode jsme jako 4H centrum nabizeli k zapujceni kajaky a kanoe pro verejnost. Pomohli jsme spouste lidi i deti udelat svych prvnich par zaberu padlem a vyzkouset si, jake to je ovladat kajaky a kanoe na morske vode. Spousta lidi mela problemy, nekterym to slo, jini skoncili ve vode (pro jednoho kluka jsem tam skakal : ). V pameti mi utkvela rodina urvanych cernochu, kteri mi pripominali jistou mensinu u nas v CR. Abych ale neodbihal od tematu. 150 kilova matka se nasunula do kanoe a za revu a povzbuzovani vsech rodinnych prislusniku vyrazila s Kirrou na kratkou objizdku. Nakonec se to povedlo bez vykoupani, big mama stastne objimala nasi nebohou australanku a rodina vrestela nadsenim.

Pozdeji se k nam pripojil i zbytek tymu, teda aspon ti, kteri na vikend neodjeli domu. Spolecne jsme se taky vydali zpet do kempu. Vode zdar!!

Wii

Time off. Volno. No work. Tak CO budeme delat?!

Zahrajeme si na Wii! Hrani na konzoli s tremi magickymi pismeny v nazvu je oblibenou zabavkou vetsiny counseloru. Ja jsem naprosto propadl tenisu. Spolecne s Bradem a Tovarisem hrajeme one on one. Bitvy to jsou vypjate, padaji peprne vyrazy na adresu souperu a celkove to je dost vyhecovane.

Wii je vychytane v ovladani. Clovek drzi ovladac, kterym primo macha ve vzduchu, jakoby hral opravdovy tenis, coz je intuitivni a rychle se to dostane do krve.

Kdo nekdy hral jakoukoli hru proti zivemu protihraci musi potvrdit, ze to je poradna sranda a zabava. I proto u tenisu travime tolik casu. Proste nova zavislost : ).

Jak vypada kemp

Dnesni clanek bude takova mala prochazka mym americkym "domovem". Uploadoval jsem tady par pix aspon pro predstavu, jak priblizne to tady vypada.

Predne musim rict, ze kemp je opravdu velky. Prochazka stredne rychlou chuzi z jednoho konce (lanove centrum) k vode zabere dobrych 10 minut. Muzu si jit v pohode zabehat kilometrove okruhy a vubec nevystrcit nohu z kempu.

Na pozemcich se krome predvitalnych zarizeni (jidelna, ubytovaci prostory, staff house) nachazi i spousta zajimavych mist, mezi jinymi mala lezecka stena, strelnice na lukostrelbu i vzduchovky, bazen, lanove centrum, nebo konferencni mistnost.

To vse camperum i personalu k dispozici. Kemp je taky samozrejme stoprocentne vybaven vsim potrebnym, od sportovnich potreb, pres zabavky jako Wii a pocitac, az po kanoe, kajaky a lodicky. Jako counselori jsme skoleni jak vsechno pouzivat a vyuzivat, aby nedoslo (nedejboze) k nejakemu vaznemu urazu.

Vsechny budovy, at uz to jsou ubytovaci mista pro nas counselory nebo kancelare, jsou klimatizovane. Ve vedrech, ktera tady panuji (i kdyz co jsem slysel od holky ktera bydlela na Floride je tady pry jeste dost snesitelne podnebi..), je to velmi prijemna vec.

Celkove bych kemp oznacil jako raj pro aktivni a sportovne zalozene lidi (sorry Evko: ). Strelnice, bazen, more pro kajaky, stena, velka louka pro vsechny myslitelne sporty (fresbee, golf, fotbal, rugby, volejbal), to vse je tady pripraveno pro jedince s prebytkem nevybite energie.

Malem bych ale zapomnel i na ty, co se chteji vzdelavat. Pro ty jsou tu nachystane dve naucne stezky skrze mistni les, kde si priroda zije svym poklidnym tempem, biolaborator s rostlinkami a zviratky (hadi, mnam : ) a jiz zminovane konferencni centrum na vyuky a prednasky vseho druhu.

Kemp toho vskutku nabizi hodne. Sice nemuzu srovnavat s jinymi kempy v US, ale tady se mi opravdu libi. Kdo by si pomyslel, ze kdyz jsem v lednu narazil na stranku ccusa, tak to skonci az tady?

Novinky na blogu

Jak jste nejspis zaregistrovali, nastavil jsem novou, peknejsi (aspon doufam) sablonu - jmenuje se tic tac ; ). Vse je ted takove hezci, stylovejsi, skromnejsi a vubec : ).

Druha novinka vas vsechny nejspis bude zajimat vic. Pokud se podivate vpravo na listu, uplne dole uvidite sekci Camp Videos. Tam jsem hodil jedno amaterske self-made video. Pokud natocim nejake dalsi, urcite se tam zase objevi.

Tak to by bylo : ).

Overnight Trip

Na prvni vikend v kempu byl naplanovan trip na vode. Kazdy dostal padlo, vestu, sbalil si veci na noc a vydali jsme se k rece.

Tam jsme se rozdelili, ja jsem si vybral kolumbijce Jorgeho (cti chorheho) jako hacka, tudiz mi sedel na v predu a ja jsme vzadu lodku ridil ;).

8 lodek vyrazilo na vodu do divociny. Hned po sto metrech se prevrhly Sabrina a Kirra (australanka), ta prvni utopila bryle, ta druha fotak a mobil :D. Tak to vypada kdyz amateri jedou na vodu.

Tim jsme si vybrali smulu na oba dva dny a mohli jsme vesele pokracovat. Cesta prvni den uz probihala v klidu, nikdo neklesl ke dnu reky, vsichni prezili. Porost kolem reky byl dost husty a nedalo se zastavit ani u jednoho brehu. Pro kemping jsme museli najit uzky kanal, ktery vedl k mistu, kde se dalo stanovat.

Stany, jidlo, a vubec vsechny veci nam dovezli vedouci Chase a Van v privesu. Grilovalo se jidlo, delali jsme povestne marshmallows (spelling ?:), ktere jsou s cokoladou a nejakym oplatkem priserne sladke, ale dobre.

Jinak jsem si sel zaplavat do jezirka, vedle ktereho jsme stanovali, nekteri rybarili, jini jen odpocivali.

Druhy den uz byl o poznani tezsi nez prvni. Cesta po rece, ktera byla v reci vodaku olej (rozumej stojata voda), ubihala neskutecne pomalu. To, ze jedeme po proudu jsem vypozoroval jen z toho, ze se koryto postupem casu zvetsovalo. Kdyz se k tomu pridal protivitr a postupujici unava, bylo to cim dal tezsi. Rozestupy mezi lodkami se zvetsovaly.

Po dvou a pul hodinach padlovani po stojate nudne vode jsme dorazii na finalni stanoviste. Myslim, ze jsme nebyli jedini, kdo toho mel plne zuby. Navrat do kempu uz byl sladkou teckou. Nasledoval obed a uuuleva.

Co se deje v kempu

V nedeli kemp poprve pocitil mou pritomnost a od te doby uplynulo uz nekolik dnu (presneji 5 : ). Zatim tady nejsou deti, prvni varka malych i velkych ratolesti dorazi pristi tyden v nedeli odpoledne.

Prozatim v kempu probiha staff training, kdy se ucime pravidla, povidame si co deti budou delat, jak budou zlobit, co nesmi ony, co nesmime my, co delat kdyz s nema jdeme na strelnici, na vodu, jak vyvesit vlajky pri ranni ceremonii a tak dale.

Celkove to je jeste takova zabava, myslim ze ty stresove a tezke momenty teprve dorazi, a rozhodne si jich uziju dosytosti. Deti jsou deti...

Zrovna se chystame na lezeckou stenu. Drzte mi palce at nespadnu. Uz se tesim : ).

Pix

Here are some pix I`ve taken so far...Manhatten ...view from a room in Columbian University, and a musical room at the camp.

Zviratka

4H Educational Center, jak se muj kemp jmenuje, je umisten na brehu zalivu na pobrezi Atlantiku. Je tady vedro, teplo, dusno a fajn. Co me osobne zaujalo jsou vsechna zajimava zviratka, ktera tady maji svuj domov. Vzhledem k tomu, ze osidleni v teto oblasti je dost ridke a je tady neporusena priroda, hemzi se to vsude kolem velkym hmyzem, jedovatymi hady, zelvami, medvedy, aligatory, podivnymi ptaky a vubec.

Jednou takhle vecer se jedno takove zviratko objevilo za domkem, ve kterem my counselori (+-20 lidi) bydlime. Porost je tam dost husty, takze na prichoziho navstenika nebylo moc dobre videt, kazdopadne ho bylo slyset a praskajici vetve taky moc neslo prehlednout.

Vsichni naprosto vyburcovani sledovali kazdy novy pohyb. Par odvazlivcu se nakonec vydalo ven. Postup byl pomaly, po kazdem pohybu se vsichni rozutekli. Odhady se celkem lisily, od medveda pres prase, kravu ktera se tam zasekla a nemohla ven, pandu (:D) az po kralika.

Asi po dvaceti minutach, kdy uz vetsina byla venku se nam pres husty podrost podarilo proklestit cestu k onomu tvoru, ktery se ukazal byti vedoucim Vanem zabalenym ve spacaku.

Celkove to byla dost velka sranda i napeti, protoze sance, ze se v tomhle zapadakove opravdu objevi medved je DOST realna. Po zbytek vecera uz se jen vtipkovalo a porad dokola probiralo, jak to vsechno bylo a nebylo. Kazdopadne to bylo vyborne zpestreni vecera, ktery zpocatku vypadal nudne : ).

Cesta

Tak jsem v sobotu vyrazil. Nejprve Pendolinem, potom letadlem z Ruzyne s nekolika dalsimi CCUSA ucastniky (Matej + dve holky, jejichz jmena si nepamatuju).

Na letisti nastala prvni mensi neprijemnost. Pote co jsem nechal odbavit svuj kufr jsem zjistil, ze vsechny tekutiny prevazene v prirucnim zavazadle musi byt zapeceteny v ochrannem sacku. Jelikoz jsem si pro pripad ztraty veci nechal toaletni tasticku u sebe, musel jsem vse za prislusnou sumu nechat zabalit. Tekute leky, mydla, gely, pasty, deodoranty - proste vse muselo do plastovych pytliku. V tichosti jsem presel poznamky dvou borcu, ze tolik toho s sebou berou jen holky, a vyrazil jsem spolecne s dalsimi tremi lidmi na palubu letadla.

Cesta do Londyna ubehla rychle. Za hodinu a pul uz jsme stali frontu u odbaveni na letisti Heathrow, ktere je pekne velke a rusne. Po prohlidce sacku s tekutinami mi bylo zabaveno mydlo, sampon a gel na vlasy. Byly moc velke.

Letadlo pres Antlatik letelo nejakych 6 hodin. Nechutne dlouha cesta. Nakonec jsem stastne dorazil na letiste JFK v New Yorku, kde jsem taky stastne vystal hodinovou radu k imigracnimu urednikovi.

Pote uz jen stacilo najit stanek CCUSA, kde uz cekalo spoustu lidi z ruznych zemi, a jelo se na Columbijskou univerzitu na Manhattnu.

Po 24 hodinach jsem konecne slozil hlavu na postel v pokojiku, ktery bych v Cesku oznacil jako komunisticky : ). Moc jsem se nevyspal, protoze bylo jednak priserne vedro a navic byl venku hluk.

Nasledujici den se konala snidane venku na pozemcich univerzity, ktere jsou mimochodem moc pekne. Posleze kratky orientation meeting, pak jsem se byl chvilku projit kolem (v NY maji hezke, udrzovane parky, ale behat do toho Central jsem se alespon prozatim nedostal) a letelo se dal. Pres Atlantu do mestecka Durgheim, kde me cekali lide z kempu. Dalsi trihodinova cesta autem, kterou jsem vicemene prospal, a po dalsim dni jsem se konecne dostal do kempu v Columbii. Yes!!!

Sbaleno

Tak je to tady. Ještě pár hodin a vyrážím směr USA. Pocity? Strach, nervozita, těšení, svrbění kolem žaludku, třepot rukou, tiky v obličeji, stahy svalů, křeče. NE Nic mi není, jsem zatím vpohodě : )

Neodpustím si poděkovat všem lidem, kteří mi popřáli štastnou cestu, v podstatě všichni, kterých si nějakým způsobem cením. Speciální dík patří osůbce, která kvůli mě zanedbávala dnešní den ve škole, jen aby mi mohla popřát na cestu originálním způsobem ; ). Díky, díky, všem. A stay coool...

My new home

Ever wondered where I'm staying while in the US? Look at the map to see what I'll call home for the next two months. (Click on it in order to see it in the full size.)

And what's moere, this hot place with avarage temperatures around 30°C (85°F) is already going to feel my presence on Sunday!

Well, I hope that at least...if no unexpected accident happens, such getting stuck in the Pendolino train among some fields : ).

Anyway, I suppose this to be my last news from home, because now I'm in a rush packing up for my journey and getting all the things arranged.

P.S.: Pray for my passport with visa to be delievered to me pretty quickly, otherwise...no, no, I don't wanna think about canceling this blog so early : )

Šedé vody

Dnešní den bude nejspíš jedním z nejnevýznamějším v lidské historii. Proč? Založil jsem totiž blog, tak jako další miliony lidí přede mnou a miliony lidí po mě. Můj blog se nejspíš utopí ve vodách šedi mezi tisíci dalšími a přečtou si ho maximálně tak rodinní příslušníci a možná pár kamarádů. : )

Ale i tak zde budu házet články a fotky z mých prázdnin v Severní Karolině, kde trávím léto 2007. Budu se nacházet někde u pobřeží Atlantiku jižně od NY. Píšou, že prý internet tam mají, ale jinak je to asi děsnej zapadákov, protože nejbližší město s 250 000 obyvateli je až 60km daleko.

Letím v sobotu. Přes šedé vody Atlantiku. Včera jsem si vytáhl kufr a hádejte co...nabalil jsem si troje ponožek :P

Cesta bude dlouhá. Nejvíc se těším na Pendolino. V něm je to vždycky take fajne ; ).